Irina Taran, Jelizaveta Komarova
18. října 2021
Evropský úřad pro poskytování azylu (EASO) zaznamenal tendenci ke zvyšování migrace do EU. V srpnu obdržely země EU kolem 56 tisíc žádostí o azyl, což bylo téměř tolik jako před covidem. Deset tisíc žádostí podali Afghánci, o 38 % více než v červenci. EASO počítá s tím, že situace v Afghánistánu bude ovlivňovat evropský systém poskytování azylu. Podle znalců je přibývání počtu uprchlíků jen začátkem nové migrační vlny do EU a je vyprovokováno činností USA v této středoasijské zemi.
V letošním roce úřad zaznamenal zvýšení počtu žadatelů o azyl v zemích Východní Evropy, především na balkánské trase: Bulharsko, Slovinsko, Chorvatsko. Kromě toho bylo postiženo i Rakousko. I Lotyšsko a Litva jsou podle sdělení ředitelky EASO Gregoriové „horká místa migrace“.
Nejvíce se o azyl žádá v Německu, v srpnu zde bylo podáno 13 tisíc žádostí, většinou od osob ze Sýrie a Iráku. Silně narůstá počet migrantů z Afghánistánu. Ředitelka EASO sděluje: „V srpnu 2021 požádalo o mezinárodní ochranu 10 tisíc lidí. Oproti červenci je to o 38 procent víc.“ Mimo jiné je to spojeno s tím, že žádost o azyl podali opětovně Afghánci, kteří v Evropě žijí dlouho, nebo ti, kteří byli evakuováni z Kábulu prostřednictvím leteckého mostu. Jinak není vidět, že by se do Evropy stěhovali. Gregoryová předpokládá, že situace v Afghánistánu „bude mít vliv“ na evropský systém poskytování azylu. Oznámila, že se připravují na obtížnou situaci s přílivem migrantů z Afghánistánu do Evropy. Zajišťují zvýšenou možnost pro jejich příjem na Balkáně, pro státy EU pak připravují závažná doporučení týkající se Afghánistánu, aby všechno probíhalo efektivně. Připravují program na přesídlování Afghánců do EU.
EU informovala, že politické spojení se už přijalo 22 tisíc Afghánců poté, co se vlády ujalo hnutí Talibán. Brusel sdělil, že existuje ještě dlouhý seznam „těch, kterým je nezbytné poskytnout ochranu“.
Je třeba upozornit, že riziko migrační krize se zvýšilo poté, kdy USA rychle stáhly svá vojska z Afghánistánu. Podobně hovoří i další země západní koalice. Za této situace se zostřila konfrontace Talibů s vládními silami. Talibán získal kontrolu nad celým územím islámské republiky. Kvůli vojenským a politickým nepokojům opustilo mnoho Afghánců zemi a odešlo do sousedních zemí, do USA a do Evropy. Avšak ani Evropa, ani USA nespěchají s jejich přijetím.
Podle EU má být zřízeno mezinárodní fórum o přijímání vysídlených. Podle Bruselu musí být migrační krize řízena mezinárodně, protože následky událostí v Afghánistánu jsou globální.
Moskva se domnívá, že by za osud běženců měli odpovídat ti, kteří s konkrétními lidmi spolupracovali.
Nyní je přesvědčován Uzbekistán, Tádžikistán a Kazachstán, aby vzali na několik měsíců běžence pod svá křídla a až jim vyřídí doklady, vezmou je zpět. Jestliže roky spolupracovali se západními zeměmi, proč se pro ně musejí připravovat dva měsíce doklady? Ministr Lavrov řekl, že to není moc korektní. Dále k tomu řekl, že odpovědnost NATO za následky svých „dvacetiletých experimentů“ v Afghánistánu aliance obešla. Uvedl, že navrhuje, aby se problémy zabývalo mezinárodní společenství, především sousedé Afghánistánu.
Podle znalců je zvyšování počtu běženců zatím jen začátkem nové vlny migrace, vyprovokované především činností USA v Afghánistánu. Vladimir Olenčenko z Centra evropských studií Ruské akademie věd tvrdí: „Situace v islámské republice zůstává nestabilní. USA přitom tlačí Evropany k tomu, aby přijímali běžence z Afghánistánu, ale samy se na tom nehodlají podílet. Ani EU takovou zátěž nechce přijmout, protože se dosud potýká s následky migrační krize z roku 2015.“
Se stejným postojem jako Olenčenko vystoupil zástupce ředitele Institutu strategických studií a prognózování Ruské univerzity družby národů Nikita Danjuk. Podle něj je migrační vlna v Evropě vyvolána hlavně ukvapeným odchodem Američanů z Afghánistánu. Říká: „Udělali to záměrně. Moc dobře věděli, že EU dostane ránu. Protože v roce 2015 nebyla EU schopna migrační krizi čelit a systém kvót nedokázal najít celoevropský konsenzus, bude nynější vlna, která může mít až 3 miliony uprchlíků, otřásat evropskou jednotou.“ Domnívá se, že závažnost migrační vlny v Evropě bude záležet na stabilitě Afghánistánu pod vládou Talibánu.
Vysvětluje: „Není dobré zapomínat, že afghánští běženci nejsou jen problémem, jak je přijmout a adaptovat. Hlavní komplikace je v tom, že mezi nimi mohou být členové teroristických skupin, včetně IS.“
Olenčenko konstatoval, že EU nemá dosud jasný postoj k tomu, jak s afghánskými běženci jednat. Podle něho je několik milionů Afghánců dosud na svém území, ale dříve či později začnou přemýšlet o přesídlení do Evropy, která je pro ně k pobytu nejpřitažlivější. Předpověděl, že nová migrační krize zasáhne v první řadě Německo a Francii. Řekl k tomu: „Je pravděpodobné, že se stejně jako dříve najdou země, které běžence odmítnou přijmout: Polsko, země Pobaltí, Maďarsko a ČR.“
Převzato z RT.com
outsidermedia.cz